Jdi na obsah Jdi na menu
 


BORECKÉ SKÁLY
Přírodní památka (29,3 ha, vyhl. r. 1985), 1 km záp. od Rovenska pod Troskami. Malé pískovcové skalní město na výšině Bor (360 m n.m.) s porostem reliktního boru. Z České vyhlídky pěkný rozhled směrem na hrad Trosky.

DRÁBOVNA
Menší pískovcové skalní město na pravém břehu Jizery mezi Malou Skálou a Vranovským údolím se skromnými zbytky středověkého hradu.

HRUBOSKALSKO
Přírodní rezervace (1998) na ploše 220 ha. Plošina se stejnojmenným skalním městem (nazývaným horolezci Skalák). Stejně jako ostatní skalní města kraje se i toto vyvíjí již 18 až 20 milionů let. Díky poměrně malé odolnosti pískovce a stálému působení řady vlivů nacházíme ve skalách nesmírné bohatství tvarů a forem ( voštiny, okna, brány ). Hruboskalské skalní město je tvořeno cca 400 pískovcovými věžemi dosahujícími výšky až 60 m (380 m n.m.). Je rozděleno do 3 hlavních oblastí: Dračí skály a Zámecká rokle, Kapelník, Maják a Údolíčka.Pod Mariánskou vyhlídkou je symbolický hřbitov zahynulých horolezců (expedice Peru aj).Vedle řady přírodních zajímavostí (arboretum Bukovina, Myší díra ) se zde nachází cenné archeologické památky (Čertova ruka) a kulturní památky (hrad Valdštejn, zámek Hrubá Skála, Kopicův statek, skalní hrádek Kavčiny). Po vrcholové cestě vede Zlatá stezka Českého ráje s řadou vyhlídkových míst (Mariánská vyhlídka, vyhlídka Na Kapelu, vyhlídka U Lvíčka, rozhledna Hlavatice.
Arboretum Bukovina - Arboretum bylo založeno v letech 1860 až 1862 majitelem hruboskalského panství L. Aehrentálem a lesníkem Leopoldem Angerem. Má rozlohu 2,73 ha a jeho základem je 35 druhů stromů především ze Severní Ameriky.
Čertova ruka - Přírodní památka, skalní útvar z pískovcových bloků a věží ve skalním městě. Na jeho ploše je archeologické naleziště neolitického osídlení až po dobu římskou a zbytky středověkého hradu.

  KALICH - CHLÉVIŠTĚ
Skalní bludiště u Besedic. Uprostřed pěti roklí je sluj se symbolickou modlitebnou Jednoty bratrské. Skály byly za protireformace útočištěm pronásledovaných nekatolíků připomíná je kalich vytesaný do skály, s letopočtem 1634. Nedaleko kalicha je lesnatý vrchol Sokol s přírodní rozhlednou (559 m).

KLOKOČSKÉ A BETLÉMSKÉ SKÁLY
Přírodní rezervace (228 ha, vyhl. r. 1985), 4 km sv. od Turnova. Druhohorní svrchnokřídový pískovec byl vyzdvižen do klokočské kuesty - plošiny zakončené strmým skalním čelem nad obcí Klokočí. Skalní stěna je asi 1600 m dlouhá, místy rozčleněná do izolovaných skalních věží a rozsedlin (Klokočské průchody). Ze skalní stěny jsou krásné rozhledy na sev. a jv. část Českého ráje. Ve vlastní skalní stěně vzniklo velké množství jeskynních dutin (50). Nejznámější je pseudokrasová jeskyně Postojná (Amerika) o rozměrech 16x18 m. Na jv. části Klokočských skal leží zřícenina hradu Rotštejna.

PRACHOVSKÉ SKÁLY
Přírodní rezervace (261,37 ha, vyhl. r.1933), leží v sz. okraji jičínské kotliny. Skalní město vzniklo zvětráváním původně souvislé tabule kvádrových pískovců svrchnokřídového stáří s výraznými čedičovými suky: Svinčice (415 m), Velké Hůry (458 m) a Přivýšiny (464 m). Je rájem horolezců a turistů. Prochází zde hustá síť turisticky značených cest vedoucích roklemi obklopenými pískovcovými stěnami (Čertova kuchyně, Císařská chodba, Na vodách, Na stájích, Točenice) a s krásnými vyhlídkami (Pěveckého sboru Křížovský, Pechova, Českého ráje, Míru, Lepařova, Hakenova, Hlaholka aj.). Kromě přírodních pozoruhodností zde jsou i bohaté prehistorické nálezy svědčící o osídlení v 10. až 7. stol. př. n.l.

  PŘÍHRAZSKÉ SKÁLY
Přírodní rezervace s charakteristickým komplexem skalních měst vyvinutých na okraji pískovcové skalní plošiny Mužský. Dominantou skalního města je bizardní skalní útvar Kobylí hlava. Skalní město skrývá ve skalách vytesanou modlitebnu zvanou Hynšta,. která v 17. stol. sloužila jako úkryt pronásledovaným Českým bratřím. Jsou zde i zbytky hrádků ze 13. století. Nedaleko leží Komárovský rybník s mělkým písčitým dnem, je to vyhledávané rekreační středisko.

SOKOL
Skály na vrchu Sokol (562 m n.m.), 1 km jv. od Malé Skály. Na západním svahu Sokola se vysoko nad údolím Jizery tyčí skalní skupina Chléviště (výhledy), na jižním svahu skalní bludiště Kalich, na sv. svahu Suché skály.

SUCHÉ SKÁLY
Dříve Kantorovy varhany, též nazývané českými Dolomity. Národní přírodní památka (23 ha, vyhl. r. 1965), ležící 1,5 km od Malé Skály. Jde o krajinářsky velmi atraktivní, pískovcový, ostře rozeklaný hřeben.

VRANOVSKÝ HŘEBEN
Geomorfologicky významný masiv u Malé Skály. Na skalním výběžku se nachází vyhlídka do údolí Jizery. Na příkrém hřebeni jsou zbytky Pantheonu


ČEŘOVKA
Zdrsněná výšina na severním okraji Jičína. Na vrcholu je vyhlídková věž z roku 1844.

  HLAVATICE
Osamocená pískovcová skála (380 m) na sz. okraji Hruboskalské plošiny. Rozhled na Turnovsko, Ještědský hřeben, Jizerské hory, Bezděz, Ralsko.

KOPANINA
Vrch (657 m) 6 km sz. od Železného Brodu s kamennou rozhlednou z roku 1894.


KOZÁKOV
Národní přírodní památka (162,8 ha, vyhl. r. 1985). Nejvyšší vrchol Podkrkonoší (744,1 m) a díky značnému řevýšení nad okolím (téměř 450 m od hladiny Jizery u Semil) nejvýznamnější krajinnou dominantou Českého ráje. Je součástí Ještědsko - kozákovského hřbetu. Chráněné území leží v jz. svahu, kde se vyskytují tektonicky vyzdvižené skalnaté kry svrchně křídových pískovců (masiv Drábovny s komorou vytesanou do skal, pseudokrasová jeskyně Babí a Kudrnáčova pec). Horolezecky využívané je Měsíční údolí. J. a jv. svah je tvořen melafyrovou vyvřelinou, z níž se od 16. stol. dobývají acháty, jaspisy, ametysty (Votrubcův lom - j. svah). Na vrcholu je turistická Riegrova chata, nově vybudovaná rozhledna (48,5 m) a lyžařský vlek.

MĚDĚNEC
Vrch (544 m) 3 km sz. od Semil. V záp. části kopce je čedičový útes Myší skála spadající 40 m vysokou členitou stěnou do údolí Jizery. Rozhled.

MUŽSKÝ
Čedičový vrch (463 m) uprostřed pískovcové plošiny ležící v jz. části Českého ráje 2,5 km sv. od Mnichova Hradiště. Plošina je roklemi rozdělena na pět částí: Hrada, Mužský, Příhrazské skály, skály u Drhlen a skály u Valečova. Byla osídlena již v mladší době kamenné. Na vrcholu je pomník padlým z r. 1866. Rozhled.

TÁBOR
Původní název Chlum. Zalesněný melafyrový vrch (678 m) na kozákovském hřebenu u Lomnice n. Popelkou. Na vrcholu se nachází barokní kostel Proměnění Páně z r. 1704. Na sev. části úbočí vede křížová cesta z r. 1898.

ZEBÍN
Přírodní památka (5,73 ha, vyhl. 1980), výrazný čedičový kuželovitý vrch (399 m), asi 2 km sv. od Jičína. Je zde kostel ze 14. století, za ním na svahu je dřevěná zvonice, na vrcholu se nachází barokní kaplička sv. Maří Magdalény. Je odtud krásný rozhled po celé jičínské kotlině: Valdice, Kumburk, Mlázovický chlum, Veliš, Velišský hřet, Prachovské skály, Kozákovský hřbet, Tábor, Bradlec.

BARTOŠOVA PEC - ONDŘÍKOVICKÉ PROPADÁNÍ
Přírodní památka v údolí Vazoveckého potoka, který vyvěrá z 25 m dlouhé otevřené jeskyně. Nejdokonalejší seudokrasový systém v České republice.

BÍLÝ RYBNÍK
Pod hradem Kost na návsi je první v řadě na Klenici. Přibírá ještě potok z Partotického rybníku a pokračuje komorovými sádkami ve Střehomi a rybníkem Buškovským. Pod ním je Šlejferna a největší rybník Červenský u Dolního Bousova.

ČERNÝ RYBNÍK
Leží u hradu Kost směrem na Turnov a je typický svou tmavou barvu. Dávají mu ji prameny, vytékající z koberců rašeliníků.

JEZÍRKO POD TÁBOREM
Rašelinové jezírko (umělého původu) na jz. svahu Tábora poblíž Lomnice nad Popelkou. Výskyt řady chráněných a vzácných druhů vodních a bahenních rostlin.

  JINOLICKÉ RYBNÍKY
Pod Prachovskými skalami, asi 5 km od Jičína. Skupina tří rybníků (Oborský, Němeček, Vražda), největší je Oborský rybník, na jehož jižní straně je tábořiště a autokemp.


LIBUŇKA
Člověk začal výrazně měnit tvář zdejší krajiny před 6000 – 7000 lety. Mezi největší zásahy do přirozené krajiny patří i regulace vodního režimu. Prakticky všechny vodní toky v Českém ráji , včetně Libuňky, byly aspoň zčásti upraveny člověkem. Její původní charakter nejlépe dokládá tento úsek mezi Ktovou a Borkem. Proto byl 22. 4. 1998 vyhlášen za přírodní památku. Vidíme zde přirozený tok v hlubokém korytu s ukázkovými meandry a zachovalými břehovými porosty.

PODTROSECKÁ ÚDOLÍ
Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1999 a je vedle Hruboskalska a Příhrazských skal největší rezervací chráněné oblasti Český ráj. Zajišťuje územní ochranu především mokřádům na dně údolí kolem Želejovského potoka a Žehrovky.

PROKOPSKÉ ÚDOLÍ - ÚDOLÍ JIZERY A GALERIE
Malebné údolí od hradu Kost k Libošovicům. ÚDOLÍ JIZERY A GALERIE - Přírodní rezervace (125 ha, vyhl. r. 1951), kaňonovité údolí se smíšenými lesními porosty a geologicky cenným útvarem. Pro pěší návštěvníky je území zpřístupněno Riegrovou stezkou, vedoucí po pravém břehu Jizery ze Semil do Železného Brodu. Stezka je zčásti vylámaná ve skále a vede také po železné visuté galerii (80 m dlouhé). Technickou zajímavostí je na levém břehu Jizery železniční trať, procházející sérií tunelů o celkové délce 743 m, a na pravém břehu Jizery 1300 m dlouhý tunel, přivádějící od jezu na Jizeře vodu k elektrárně pod Spálovem.

ÚDOLÍ PLAKÁNEK
Směřující od hradu Kost kolem rybníku Obora či Na pile k obci Střehom (zachovalý vodní mlýn). V Plakánku je i několik pískovcových lomů, z nichž byl odebírán kámen na stavbu hradu Kosti (těsně u staveniště) i soboteckého kostela (nad rybníkem Obora), jiný byl i ve veseckém Plakánku.

VĚŽICKÝ RYBNÍK
S unikátním skalním břehem patří vedle Rokytňáku, Vidláku, Krčáku, Dolského, Nebáku a Podsemínského rybníka k osmi dochovaným rybníkům V podtroseckých údolích. Skalní věže vystupují přímo z hladiny rybníka. Písčité dno a teplá voda láká v létě ke koupání.

ŽABAKOR
Jako největší rybník chráněné krajinné oblasti Český ráj byl vyhlášen přírodní rezervací 22. 4. 1998 (80,5 ha). Rybník je od svého založení (v 16. stol.) využíván především k chovu ryb, ale má i své hodnoty přírodovědné. Doposud zde byly zjištěny celkem 183 druhy ptáků.

ŽEHROVKA
Potok (26 km) pramenící v záp. části Prachovských skal a po 24 km s překonáváním asi 130 km výškového rozdílu přivádí do Jizery. Vodu ze 100km2 Českého ráje. Po všech stránkách je údolí Žehrovky jedním z přírodně nejcennějších území celého kraje. Je až neuvěřitelné, že nenápadný tok Žehrovky kdysi roztáčel soukolí osmi mlýnů.



Zdejší oblast nabízí spoustu dalších přírodních zajímavostí, k nimž patří například

 
BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ
Krasové jeskyně poblíž Bozkova u Semil. Jsou pozoruhodné především díky největšímu podzemnímu jezeru v Čechách a originální výzdobě stěn a stropů. Tvoří labyrint podzemních chodeb a dutin, uložených nehluboko pod povrchem země. Jejich charakteristickou a ve zpřístupněných jeskyních ojedinělou výzdobou jsou křemenné římsy a lišty, vystupující ze stěn a stropů. Některé dutiny jsou vyplněny i krápníkovou výzdobou, kterou tvoří vedle klasických útvarů i zajímavé excentrické krápníčky. Atraktivním zpestřením návštěvního okruhu jsou podzemní jezírka s průzračnou modrozelenou vodou. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi na severu Čech.

KÁČOV
Přírodní památka (350 m), vyvřelá čedičová žíla na soutoku Mohelky s Jizerou, 3 km sv. od Mnichova Hradiště.

LIBOSAD
Chráněný park se starými stromy na sv. okraji Jičína (2,016 ha). V parku je Valdštejnská loggie z r. 1632. S městem je spojen čtyřřadou 2 km dlouhou alejí lipového stromořadí (více než 1200 stromů).

RVÁČOV
Naleziště pecek krystalických odrůd křemene nebo chalcedonu.

  SEMTINSKÁ LÍPA
(Tilia cordata L. – lípa malolistá) – významný orientační strom je jedním z mála památných stromů, jejichž věk můžeme dosti spolehlivě určit. Byla vysazena ke zvýraznění sochy sv. Jana Nepomuckého, díla Josefa Jelínka, vztyčeného zde r.1728. Lípy byly původně dvě, jednu vyvrátil vichr již r.1858. Semtinská lípa podle slov historika Josefa Pekaře patří ke slávám Kostecka. V r ce l989 byla postižena prudkým vichrem a přišla o část své koruny. Lípa je 32 m vysoká, kmen má obvod 6,90m.

SVATÁ ANNA
Přírodní památka. Zalesněný čedičový vrch ( 356 m ) pod Velišským hřebenem. Raně barokní kaple.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář