Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rovensko

7. 4. 2007
Město Rovensko pod Troskami leží spolu se svým správním územím v jižní části okresu Semily. V sousedství státní silnice I/35 a fenomen Českého ráje obecně nebo v užším pojetí jako CHKO Český ráj. Správní území města se skládá z částí Rovensko pod Troskami, Blatec, Křečovice, Liščí Kotce, Štěpánovice a Václaví. Celý sídelní útvar se nachází v průměrné nadmořské výšce 350 m o rozloze 1278 ha, s počtem obyvatel 1254.

Rovensko pod Troskami leží v samém středu Českého ráje, jedné z nejpůvabnějších a nejkrásnějších oblastí České republiky.

Nevelkému malebnému městečku v údolí říčky Veselky, o němž první písemná zmínka sahá až do roku 1371, vévodí jedna z nejtypičtějších zřícenin a dominant naší vlasti, skutečný symbol Českého ráje - hrad Trosky. Nejen tento třetihorní čedičový útvar dvojvěží, se zbytky středověkého hradu, nemající obdoby na celém světě, ale celé blízké okolí města láká návštěvníky bezpočtem překrásných přírodních scenérií a nejednou kulturní památkou.

Ideální poloha města, jako významné křižovatky turistických cest a optimálních vzdáleností k většině charakteristických, mnohdy i světově proslulých přírodních a historických partií Českého ráje, vytváří z Rovenska pod Troskami přirozené středisko cestovního ruchu. Je jen málo míst, která mohou svým návštěvníkům předložit tak bohatou, pestrou a snadno dostupnou nabídku k rozmanitým výletům, s význačnými doklady lidové architektury a dalšími jedinečnými výtvory přírody i lidských rukou.

Úchvatné panoráma Českého ráje se všemi typickými znaky této krajiny lze shlédnout z nedalekého Kozákova (743 m n. m.), známého výskytem drahokamů.

Největší pamětihodností města je starobylá zvonice, se třemi unikátními zvony, obrácenými v klidu srdcem vzhůru, které se uvádějí do pohybu šlapáním. Zvony jsou často označovány jako „rebelantské", protože daly signál k prvnímu povstání selského lidu v tomto kraji proti útlaku církve a šlechty v období násilné rekatolizace. Lid z Rovenska pod Troskami a okolí vidlemi a cepy zahnal na ústup vojsko, povolané na pomoc jezuitům, dostihl a v Libuni ukončil život hlavního původce násilí, neblaze proslulého jezuitu Burnátia. Další vojenská posila však vzbouřence rozehnala a vůdcové vzpoury byl i popraveni. K dalšímu povstání v Rovensku pod Troskami a okolí došlo v roce 1775, kdy se do jeho čela postavil rovenský purkmistr Václav Brožek. Tehdy poddaní obsadili zámek Hrubou Skálu a vynutili si robotní úlevy.

Rovenský chrámu svatého Václava na Týně, je jedna z nejvýznamnějších architektur gotiky severních Čech, a je doplněna neobyčejně hodnotnou středověkou kamenickou výzdobou - k němu se váží jména tří historických osobností. Kališnického kněze Šimona Tadeáše Budeciuse, který později působil jako tajný rada na císařském dvoře Rudolfa II. a na základě císařského privilegia z roku 1601 vedl hledání nových nalezišť zlata, stříbra a drahých kamenů, zkoušel alchymisty před nástupem do služeb panovníka a zároveň vykonával dozor nad všemi nalezišti v Čechách. V chrámu pod kazatelnou je pochován znamenitý hudebník, zdejší rodák a kantor Václav Karel Holan Rovenský, pozdější varhaník vyšehradský, jehož kancionál „Kaple královská" z roku 1694 má v historii české barokní hudby význačné místo. V rovenském chrámu také působil vlastenecký kněz a národní buditel, rodák z nedalekého Turnova, přítel a spolupracovník Josefa Jungmanna - Antonín Marek (1785-1877).

Další památkou je vrcholně barokní plastika - sloup se sochou P. Marie na náměstí z roku 1744, doplněn kamenickou prací významného lidového sochaře Jana Zemana ze Žernova z roku 1845, který je autorem dalších dvou plastik umístěných ve městě (sochy sv. Václava a sochy sv. Jana Nepomuckého) a soch z roku 1837 v části Žernov.

K památkám lidové architektury dále patří kamenná brána Brožova statku ve Ktové z roku 1815, která je dokladem uplatnění barokní ornamentiky v lidovém projevu i typická roubená chaloupka čp. 206 v Matouškově ulici v Rovensku pod Troskami.

Pomník básníka Svatopluka Čecha v městském parku s verši „Tkví věčně v národě, Tvá slova hluboká, ó králi poetů, z Tvých písní otroka" připomíná jeho letní pobyt v Rovensku pod Troskami z roku 1891. Básníkovo jméno nese i jedna ze skalních vyhlídek v lese zvaném „Bor" nad městem.

Střed rovenského náměstí zdobí sousoší „Rozhovor", dílo vynikajícího českého sochaře, rytce a glyptika, rodáka z blízkého Volavce, profesora Josefa Drahoňovského, jehož pamětní deska je umístěna na domě čp. 84 na náměstí a další jeho dílo „Pomník padlým" na Týně. Město a jeho okolí inspirovalo mnohé významné umělce. Především vynikajícího českého krajináře Františka Kavana, ale i zasloužilého umělce, malíře, mistra barevného dřevorytu, Karla Vika. Do Rovenska p. Tr. často zajížděl národní umělec Jaroslav Vojta, jehož jméno je spojeno s bohatou historií místního ochotnického spolku.